Máte doma Indigáčka ?

Překvapuje vás vaše dítě dnes a denně něčím zvláštním? Zdá se vám příliš moudré, umíněné, zasněné, buřičské a vzpurné... prostě jiné? Pak nejspíš máte doma to, čemu se říká indigové dítě.

Co znamená výraz "indigové děti"?

Jsou to děti, které přicházejí na svět od druhé poloviny osmdesátých / některé prameny uvádějí dřívější datum narození/ let a vykazují nový, neobvyklý souhrn psychologických znaků, představujících dosud nezdokumentovaný charakterový typ. Tento typ má pozoruhodně jedinečné rysy, které vyžadují změnu v jednání a výchově jak od rodičů, tak i učitelů s cílem poskytnout těmto dětem maximální podporu pro dosažení rovnováhy a souladu v životě a tím jim pomoci vyvarovat se možných frustrací.

Název "indigové" je odvozen z modré barvy, která převládá v jejich auře. Indigové děti jsou skutečně zvláštní a představují velké procento všech dětí, které se nyní rodí na celém světě. "Vědí", kdo jsou a odkud přicházejí, a proto je naší povinností je co nejlépe poznat, akceptovat jejich výlučné kvality a provázet je životem s láskou a péčí.

Deset atributů, které nejlépe vystihují tento nový druh dítěte:
Přicházejí na svět s vědomím královské důstojnosti a často tak jednají.

Uvědomují si, že "jsou hodny toho, že mohou být zde", a jsou překvapeny, že druzí tento jejich pocit nesdílejí.

Vědomí vlastní hodnoty není pro ně velkým problémem. Často říkají rodičům, "kdo a odkud jsou".

Mají potíže s autoritou (bez možnosti výměny názorů, diskuse či volby).


Některé věci jednoduše nedělají, například čekání ve frontě je pro ně nesnesitelné.


Jsou frustrovány systémy, jež jsou zaměřené rituálně a nevyžadují kreativní myšlení.


Často nacházejí lepší způsoby, jak něco doma či ve škole udělat, takže vypadají jako "likvidátoři systému" (jsou v opozici vůči jakémukoli řádu).

Na první pohled se chovají asociálně, i když jsou mezi sobě rovnými. Jestliže kolem sebe nemají nikoho podobného smýšlení, uzavírají se do sebe s pocitem, že jim nikdo nerozumí.


Ze společenského hlediska je pro ně školní docházka neobyčejně obtížnou záležitostí.

Nereagují na prostředky výchovy typu provinění a trest ("Počkej, až přijde táta domů a uvidí, cos udělal").

Neostýchají se dát najevo své potřeby.

.................................................................................................................................

Realita našeho světa je dynamické energetické pole, které se vyvíjí a mění. Jako součást tohoto ekosystému se vyvíjí a roste také lidstvo. Stejné jako potřeba celkové změny je nezbytná proměna i malých součástí, které tvoří celek. S aurami je to stejné. Objevila se nová barva - Indigová, s novými vlastnostmi, talentem a fyzickými charakteristikami, které jsou velmi odlišné od ostatních barev. V současnosti je ještě většina Indigových dětmi nebo mladistvými. Já vidím Indigové děti jako novou barvu s novým talentem a schopnostmi, které budou nezbytné pro naši evoluci. Tyto děti mají jedinečné vlastnosti, o jejichž významu se zatím můžeme pouze dohadovat.

Pro rodiče Indigových dětí je to zvláštní výzva -jak vychovávat a kultivovat své jedinečné děti a zároveň jim pomáhat začlenit se a existovat v současné společnosti. Rodiče některých těchto Indigových dětí jejich odlišnosti milují a podporují. Jiné děti této barvy nejsou tak šťastné. V této kapitole bych se s vámi ráda podělila o to, co o těchto dětech intuitivně vím.

Výrazným znakem Indigových je, že mají vůdcovské schopnosti odlišné od těch, které jsme do této doby znali. Oni chápou, co znamená být plně realizovanou lidskou bytostí, aniž by se to kdy učili.

Nejtěžší věcí pro Indigové je rozvinout trpělivost a shovívavost. Protože se zdá, že již zvládli to, co znamená být autentický, jsou jen málo tolerantní k ostatním, kteří s tímto úkolem zápasí. Indigoví nejsou bez soucitu. Avšak jejich forma soucitu spočívá v tom dát ostatním lidským bytostem dost času a prostoru, aby nalezli své vlastní odpovědi a došli ke svým vlastním řešením.

PŘÍSTUP K FYZICKÉ REALITĚ

Indigoví mají biochemický systém, který má jiné potřeby a priority než ostatní barvy aury. Akceptovat jejich citlivější systém se rodičům Indigových bohatě vyplatí.

Zdá se, že Indigoví přijímají emocionální, fyzické a psychologické podněty na neobvykle vysoké frekvenci, stejně jako některé zvukové aparatury, které jsou sestrojené tak, aby zaznamenávaly zvukové vlny ve vyšších pásmech. Systém Indigových je tudíž rychleji přetížen. Znamená to, že se snadněji unaví a z přemíry hluku a chaosu se mohou cítit zmatení. Podobně jako Krystaloví mají neobyčejně citlivý nervový systém. Nadměrné rozrušení nebo příliš dlouhé podráždění může způsobit, že se stáhnou do sebe. Dospělí špatně chápou toto chování a vidí ho jako kontraproduktivní a problematické, zatímco Indigové děti se pouze snaží nalézt emocionální oddech.

Jsou bdělí už od narození, ještě jako nemluvňata. Často od rodičů Indigových můžeme slyšet, že dítě se narodila se široce otevřený ma očima. Bdělé a zvědavé. Zdá se, že tato nemluvňata nemají nezaostřený pohled novorozenců.

Indigoví také potřebují méně spánku než ostatní nemluvňata. Zdřímnou si nepravidelně, a dokonce i pak je jejich spánek jen přerušovaný. To je často nad síly mladých maminek, protože předpokládaly, že jejich dítě první tři měsíce prospí. Ne tak Indigové děti. Zdá se, že Indigová nemluvňata nejlépe spí, když leží v polosedu na zádech, která mají podložená polštářem. Odpolední zdřímnutí jsou většinou tak tvrdá a hluboká, jako je pro většinu z nás noční spánek. Tyto děti vyrostou z potřeby denního pospávání dříve než ostatní. Když si odpoledne zdřímnou, obvykle pak nespí dlouho do nočních hodin. Často se z nočního spánku probudí a pláčou nebo mají popudlivou náladu, zvláště když se probudí příliš prudce. Výsledkem takového probuzení je fyzická bolest, leknutí a dezorientace. Je to, jako kdyby změnili rychlost příliš rychlým přeřazením. Jemné probuzení Indigových, kdy rodiče ráno po dobu třiceti minut jemným poklepáním na dveře pokoje nebo šeptáním dětského jména budí své dítě, je darem lásky, který jim dítě celý den vrací veselou a šťastnou náladou.

Zatímco jiné děti milují mléčné produkty, jako jsou zmrzlina a sýr, Indigoví mají často fyzický odpor k mléčným výrobkům, které jim mohou působit dýchací potíže, kašel, ušní infekce nebo alergickou rýmu. Nahrazení mléčných produktů výrobky z kozího mléka jim umožní žít s menšími problémy.

Kvůli svému neobvykle citlivému systému potřebují Indigoví oproti jiným dětem prostředí, které je izolovanější a klidnější. Když jsou vystaveni po dlouhou dobu intenzívnímu podráždění, jejich nervový systém se snadno přetíží, což způsobuje, že začnou být popuzení a rozladění. Tyto děti nejsou rozmazlené. Prostě jen mají jiné potřeby. Jedním ze způsobů, jak jim pomoci, je hrát jim klasickou hudbu z období baroka, která stimuluje logickou stranu mozku a uvolňuje tak druhou, intuitivní stranu, aby se mohla volně toulat. Pomáhá také kvalitní meditační hudba složená skladateli jako Steven Halpern, Kitaro nebo Vangelis. Dovolí jim cítit se vyrovnanější a přizpůsobit se výkyvům a změnám ve svém okolí snadněji a rychleji.

Jako nemluvňata se Indigoví vyvíjejí velmi rychle. Manuální zručnost a základní motorickou koordinaci si vyvíjejí během prvních dvou let rychleji než jejich vrstevníci. Protože už přemítají o tom, jak s věcmi zacházet, pečlivý pozorovatel může sledovat krok za krokem jak, se rozvíjí jejich proces myšlení. Je fascinující je sledovat, jak objevují, pozorují a reagují na fyzický svět, třídí a řadí informace, rozhodují se a dosahují úspěchů daleko za hranicemi obvyklého očekávání. Tyto děti jsou velmi talentované, ale novým a rozdílným způsobem. Chtějí skutečně porozumět, ne kvůli zvýšené samolibosti nebo privilegiím talentovaných dětí, ale z přirozené zvědavosti.

Ve své povaze spojují Indigoví současně mužské i ženské charakteristiky. Výsledkem je, že mladiství Indigoví nemají k sexualitě - ať již jde o heterosexualitu, homosexualitu nebo bisexualitu - žádný vyhraněný postoj. Všechny tyto podoby sexuality jsou pro ně stejné, a proto se nezříkají žádné z nich. Upřednostňují vztah mezi dušemi před vztahem mezi těly. Sexualita pro ně není výrazem mužského a ženského principu, ale spíše způsobilosti duše komunikovat s druhou duší. Sexuální projev je tak hluboký způsob komunikace, že něco takového jako sex jen pro účel fyzického uvolnění, Indigoví vůbec nechápou. Vybírají si své partnery opatrně a dávají přednost lidem, kteří intuitivně rozumí hluboké duchovní povaze sexuální výměny energie, kterou sexuální akt představuje. Přestože se Indigoví každým takovým zážitkem obnovují duchovně i fyzicky, zdá se, že mají nižší sexuální potřebu, protože hledají vzrušení v méně častějších, ale mnohem víc naplňujících zážitcích než nějakých náhodných příležitostech.

Následky vzdělávání těchto dětí mohou být dost děsivé. Jsou talentované, ale neovlivnitelné, takže školský systém, který nebude reagovat na jejich potřeby, neuspěje. Jsou nezávislí, ale nejsou arogantní. Jsou jako sólové molekuly plující prostorem své reality. Jsou dychtivé se učit a prožívat. Nejsou však ochotné se přizpůsobit standardním učebním postupům. Tradiční školské systémy, se svými těžkopádnými postupy a uzavřeností, těmto dětem neprospívají. Učební proces Indigových musí vycházet z jejich vnitřního rytmu. Nemůže vycházet z ničeho náhodného. Potřebují se učit v širších souvislostech, kde všechny informace na sebe navazují a jsou propojené. Předměty, náměty a myšlenky nemohou pro tyto děti existovat odděleně. Vidí svět a myšlenky jako propojené části větší organizační struktury.

SPOLEČENSKÉ CHOVÁNÍ

Indigoví budou vždy říkat pravdu, bez ohledu na to, že se ostatním může zdát bezohledná. Neřídí se společenskými pravidly. Nebudou se chovat určitým způsobem jen proto, že jim za to dospělí slíbí jako odměnu otevřenou náruč a lásku. Pro Indigové něco jako vina neexistuje. Vině prostě nerozumí, protože být „dobří" není jejich životním cílem. Jejich cílem je nalézt takové způsoby existence, které by nám ostatním umožnily v tomto světě fungovat. Dobrota, krása a přijatelnost jsou hodnoty, které pro Indigové nemají prakticky žádný význam.Tyto koncepty je nemotivují. Budou respektovat jen ta pravidla, u kterých souhlasí s morálními předpoklady, které se za nimi skrývají, a budou se chovat určitým způsobem proto, že chtějí být ve vztahu, v němž je vyžadováno sdílení a vyjednávání. Neuposlechnou ale proto, že k tomu byli donuceni. Jsou schopni říci ne a skutečně to tak myslet. Nic je nepřesvědčí, žádné přísliby, obhajoby nebo tresty je nedonutí, aby změnili své přesvědčení.

Jako děti mají Indigoví sociální inteligenci, která daleko přesahuje jejich věk. Jako dospělí jsou velice vybíraví v tom, s kým se spřátelí. Když jsou starší, je pro ně stále těžší a těžší vysvětlit svou rozdílnost, a volí proto přátele a společníky, kteří je přijímají takové, jací jsou. Protože jsou relativně introspektivní, nezkoušejí se stát například vůdcem skupiny fanoušků sportovního týmu nebo kapitánem fotbalového mužstva. Nemají mnoho přátel, a než by se pokoušeli přizpůsobit, jsou raději sami.

Indigoví si často vyberou partnery ze svých nejlepších přátel a na druhém místě ze svých milenců. Za partnery si vybírají jedince, kteří mají silnou osobnost a jsou pevně zakořeněni v současné společnosti a realitě. Indigoví potřebují záštitu, kterou mohou být jejich manželé nebo rodina, aby jim v tomto světě dali pocit jistoty. Potřebují někoho, komu mohou věřit. V intimním vztahu nechtějí, aby jejich chování vyvolávalo problémy, a proto si vybírají druhy, kteří chápou jejich potřebu komunikace z duše do duše a neochotu se podvolit. Něha a hluboké city Indigových jsou pak odměnou těm, kteří s nimi sdílejí takovýto vztah.